úterý 4. dubna 2017

Filipe, máš taky pindíka?

Dva týdny do operace. Respektive patnáct dní. Je to neuvěřitelné, jak rychle to utíká.

Spousta lidí mi říká "ale vždyť ty nemáš moc velký prsa". Kdo tohle dokáže říct, tak mě stoprocentně neviděl bez binderu. A taky neviděl moji každodenní proceduru po ránu, kdy se třeba desetkrát převléknu, než najdu kombinaci oblečení, která ty nevhodné tvary skryje. Čím víc vrstev, tím líp. V zimě se to dá ještě zvládnout, ale třeba minulý týden, když bylo přes den dvacet stupňů? Nechtějte vědět, jaký je to pocit. Fakt se už těším na to, až si ráno obléknu jakékoli tričko a vyrazím ven.

Nedávno mě ve školce čtyřletá Kristýnka z legrace šťouchla do hrudníku. (všechna jména dětí na tomhle blogu jsou fiktivní.) Zamyslela se a pak povídá:
"Filipe, ty máš velký prsa."
"Mám, ale brzo už mít nebudu."
"Nene, budeš je mít pořád, protože jsi holka."
"Jsem kluk. Půjdu do nemocnice, kde mi ty prsa dají pryč, víš?"
Kristýnka se přestane usmívat a posmutněle mi oznámí:
"Jsi nemocnej."
Po téhle větě přemýšlím pro změnu já. Řekla to proto, že jí tohle o mně řekli rodiče (kteří jsou křesťané)? Nebo to řekla proto, že v jejích očích je nemocnice místo jen pro nemocné lidi? Kdo ví. Každopádně to pro mě byla docela nepříjemná situace. Ne proto, že si Kristýnka myslí, že jsem nemocný. Šlo o to, že jsem v tu chvíli nevěděl, jak jí to vysvětlit a zároveň nejít proti tomu, co se říká u nich doma (pokud se u nich doma o mně vůbec něco říká, což vlastně nevím).

Den poté ve školce podobná situace, ale o mnoho veselejší. Doprovázím dvouleťáky do koupelny. Při čurání tyhle nejmenší děti často vedou zajímavé rozhovory ("Dívej, nemám plínu, mám slipy. Máš taky slipy? - Ne, já mám pipinu.")
Dvouletý Sebastián čurá, při tom okukuje čurající Klárku a rozumuje:
"Já mám pindíka, Klárka má pipinu. Holky nemají pindíka. Filipe, máš taky pindíka?"
Na vteřinu se zamyslím a odpovím "Jojo, mám." Sebastián je ještě malý a i když mě zažil ještě jako holku, nepamatuje si to. Proč mu plést hlavu tím, že existují i kluci bez pindíka?

Po operaci budu muset dodržovat klidový režim, hlavně nezvedat nic těžkého. Takže mě čeká cca měsíc na neschopence. Budou mi chybět, ti moji malí smraďoši.

Patnáct dní.
P a t n á c t   d n í.

Moc se těším. 

1 komentář:

  1. Hodně štěstí s operací, ať to bolí co nejmíň a ať se ti dobře zahojí jizvy.

    - E.

    OdpovědětVymazat